Drezura

Slovo drezura je francouzského původu - dressage znamená původně vztyčit v přeneseném významu pak cvičit zvířata. Každý jezdecký kůň by měl procházet základy drezury. První zmínky o výcviku koní lze nalézt ve spisech, řeckého filozofa, historika a vojevůdce Xenofónta (žil přibližně v letech 430-355 př. n. l.). (jedná se o spisy Hippachikos- O povinostech velitele jízdy a Peri hippikés- O jezdectví:pozn. překl.) Xenofón jako první označil jezdectví za vědu a umění. Jeho myšlenky byly inspirací renesančním jezdcům v Itálii, kteří se živili zásady ,,klasického" jezdeckého umění. Na těch vyrostlo moderní umění jízdy na koni. Klasická pravidla jízdy byla většinou udržována jen armádou, v níž se vyskytovali také nejlepší a nejdisciplinovanější jezdci. Rovněž první drezúrní soutěže v 19.století byli vlastně určeny k porovnání vlastností nejlépe vycvičených důstojnických koní.

Drezurní kůň

Kůň pro drezurní ježdění musí být speciálně vybraný. Musí se v něm skloubit exteriérová dokonalost s dokonalostí pohybové mechaniky a kromě toho musí být vhodný k jezdci. Pokud totiž v jiných druzích jezdeckého sportu jsou estetická kriteria vůči výkonovým podružná, v drezuře jsou významná. K drezúře se většinou využívají různí teplokrevníci. Například Hannoverský teplokrevník, Holštýnský teplokrevník. Vysoké jezdecké školy používají Andaluské koně, Lipicány. Příprava koně trvá 5-6 roků.

Drezurní obdélník

Drezurní obdélník měří 20 x 40 m nebo také 20 x 60 m. Základní drezurní úlohy se většinou jezdí na obdélníku 20 x 40 m. Vyšší soutěže se jezdí na obdélníku 20 x 60 m, ale pokud například při halových závodech takový obdélník není k dispozici, mohou se úlohy předvést také na malém obdélníku. Pro tyto případy existují speciálně vytvořené úlohy. Obdélník 20 x 60 m má více bodů označených písmeny než malý obdélník. Na levé straně jsou body F, P, B, R, M a na pravé straně jsou body K, V, E, S, H. Na střední čáře A - C se nachází pomyslné body D, L, X, I a G.

Předepsaný úbor: černé nebo tmavě modré jezdecké sako,  bílé jezdecké kalhoty pro jezdce, bílé nebo   béžové pro jezdkyně, bílá případně žlutá jezdecká vázanka nebo kravata, bílé rukavice, černé jezdecké boty, jezdecká čapka, případně klobouk, příslušníci policie nebo armády mohou startovat v uniformě.

Některé cviky

Couvání - je rovnoměrný pohyb zpět, ve kterém se nohy zvedají a došlapují v diagonálních párech. Nohy se mají dobře zvedat a zadní zůstávat na rovné čáře. Při couvání kůň, ať stojí nehybně, má zůstat "na přilnutí" a udržet si chuť k pohybu vpřed. Vážnými chybami jsou vzpírání se nebo ukvapenost pohybu, odpor nebo vyhýbání se ruce, uhýbání zádě z přímé linie, rozkročující se nebo neaktivní zadní nohy, vlečení předních nohou.

Kontracval - Je to vlastně cval na jinou nohu. Např. Jezdec, který jedena koni, cválajícím na pravou nohu, při kontracvalu ho nechá cválat na levou. Kontracval je cvik zvyšující ohebnost. Kůň udržuje své přirozené ohnutí ven z kruhu a je postaven na stranu vedoucí nohy. Jezdec se má vyvarovat zkroucení koně, které by způsobilo ztuhnutí a porušení čistoty chodu, musí zabránit vypadávání zádě z kruhu a musí omezit své požadavky ve shodě se stupněm ohebnosti koně.

Obrat kolem předku - je figura, při které se kůň zadní částí těla otáčí přes předních nohou, kterými pouze podupává téměř na místě.

Dovnitř plec - je figura, při které se kůň odklání od směru pohybu v úhlu asi 30 stupňů. Většinou se provádí u stěny obdélníku, takže se kůň odklání od stěny směrem dovnitř. Vnitřní přední noha kříží zepředu vnější přední nohu. Kopyta zadních nohou směřují dopředu a nekříží se.

Poloviční překrok - je cvik, při němž se kůň pohybuje diagonálně dopředu a zároveň do strany a je ohnutý ve směru, jímž se pohybuje.

Opracoviště

Pořadatel drezurních závodů se musí postarat o dostatečně velké místo, které účastníkům soutěží slouží jako opracoviště pro koně. Opracoviště by mělo být nejméně 35 m dlouhé a 15 m široké. Opracování a uvolnění koně před soutěží je velmi důležité, neboť požadované cviky může předvést jedině uvolněný a zahřátý kůň. Na opracovišti již neprojíždíme celou úlohu ani do nekonečna neprojíždíme slabší a problémovější prvky úlohy. Jde zejména o to, abychom klidným klusáním a projížděním kruhů nebo jinými cviky koně zahřáli a uvolnili jeho hřbetní a krční svalstvo.

Sbor drezurních rozhodčí

Rozhodčí jsou oficiální delegáti jezdecké federace a jejich jména jsou uvedena v seznamech pro dané disciplíny. V soutěžích, v nichž není výslovně předepsáno pět rozhodčích, mohou tvořit sbor tři rozhodčí. V mistrovských soutěžích a ve všech soutěžích s mezinárodní účastí musí mít sbor rozhodčích pět členů včetně předsedy. Tři rozhodčí jsou u krátké stěny obdélníku s písmenem C, dva rozhodčí jsou u dlouhé stěny v bodech E a B. Tím je ohodnocení výkonu dvojice objektivnější. Po ukončení soutěže dostane jezdec od každého rozhodčího listinu (protokol), ve kterém je uvedena známka za každý cvik zvlášť, a souhrnné známky s případným komentářem.

Správce obdélníku

Správce obdélníku je pomocný rozhodčí, který má za úkol sledovat časový harmonogram soutěží, dodržování pravidel na opracovišti a kontrolu předepsaného uzdění koní. Pro účastníky závodů je dodržování časového harmonogramu velice důležité, neboť se podle něj orientují, aby nezačali s opracováním koně buď příliš brzy, nebo příliš pozdě.