Josef Váňa se narodil 20.října 1952 v Slopné. Je to český dostihový jezdec, chovatel a trenér. S osmi vítězstvími ve Velké pardubické (4x Železník, 3x Tiumen a 1x Vronsky) a s mnoha dalšími jezdeckými a trenérskými úspěchy je největší postavou českého dostihového sportu. Dne 28. října 2009 mu také byla udělena Medaile Za zásluhy.
Vysloužil si přezdívku Jovan a už od malička jezdil na všem, na čem se jezdit dalo – na kozách, na krávách, na koních a dokonce i na prasatech. Svůj první dostih jel 30. září 1979 na kobylce Kalině a první vítězství měl v kapse. V roce 1985 se poprvé dostal na dráhu slavné Velké pardubické s koněm Paramonem a skončil na úspěšném druhém místě. V jednom rozhovoru prohlásil, že nebýt jeho otálení se znovunasednutím po pádu na Hadím příkopě, dojel by při své premiéře do cíle jako vítěz. Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. S ním dokázal zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a naposledy i přes pád na Poplerově skoku v roce 1991. Páté vítězství si připsal v sedle Vronského v roce 1997 a šesté, sedmé a osmé v sedle Tiumena v roce 2009 respektive 2010 a 2011. Když byl mladý, trénoval ho nepříliš známý bývalý žokej Libor Krotký, podle kterého pojmenoval svého koně.
Na rovině startoval od roku 1989 pouze dvakrát, v překážkách absolvoval od roku 1989 do října 2009 celkem 628 startů, z toho 182 vítězných. Z koní, které jezdil od roku 1989, je třeba vedle Železníka a Vronského zmínit ještě alespoň Válečníka, Juventa, Retrievera a Kedona. V rovinových dostizích mu přísluší titul jezdec, v překážkových žokej.
Trenérským úspěchům dominuje osm vítězství ve Velké pardubické. Jednonásobnou vítězkou v roce 2007 byla bělka Sixteen. Po jednom vítězství získali Decent Fellow (2006), Chalco (2001), Vronsky (1997) a Cipísek (1996). V letech 2009, 2010 a 2011 zvítězil Váňa s koněm Tiumen. Z dalších koní, které Váňa trénoval jsou Del Sole, Juventus, Mastman, Welldancer nebo Barrow. V roce 2011 získal kůň Roches Cross jim trénovaný vítězství v 91. Českém derby. České derby vyhrál jako trenér už v roce 2005 s Ready for Life.
Josef Váňa je pověstný svým nezdolným životním optimismem, se kterým čelí i mnohým zraněním, jimž se při svém povolání nemůže vyhnout. Jak sám říká, není snad v jeho těle jediná kost, kterou by neměl někdy zlomenou. Základní výčet jeho zranění vypadá takto: zlomenina pánve, zlomená všechna žebra, zlomenina dvou obratlů, pět fraktur levé a tři fraktury pravé klíční kosti, roztříštěné pravé rameno, fraktury zápěstí na obou rukách, zlomenina levé nohy nad kotníkem a roztříštěná patní kost, zlomená čelist, pět otřesů mozku. Nejvážnější zranění utrpěl 5. června 1994. Při dostihu v německém Iffezhaimu u Baden-Badenuna jedné překážce spadl z Verona a kůň jednoho z dalších jezdců dopadl hřbetem na něj. Váňa utrpěl těžký otřes mozku, mnohačetné zlomeniny žeber a pánve, zhmožděniny hrudníku, levá plíce byla zčásti utržená. Během převozu do nemocnice se mu několikrát zastavilo srdce a nastala klinická smrt. I přes prvotní skeptické stanovisko lékařů se uzdravil a druhý den po návratu z nemocnice seděl v sedle koně Matia Mou. Dne 13. srpna 1994, dva měsíce po úrazu, se Váňa opět postavil na start dostihu a v říjnu startoval ve Velké pardubické.
Ke své nezdolnosti v jezdectví sám prohlásil: „Když se mě budete chtít zbavit, budete mě asi muset zastřelit.“
Dne 13.10. 2013 při 123. Velké Pardubické spadl na poslední překážce z Tiumena a ukončil svou jezdeckou kariéru.
O Váňovi existuje velké množství knih a i má svůj film, který je o jeho životní kariéře
2025 ©